Včera jsem byla nucena jít do školy v tom největším dešti a i když mi pršelo za krk (i přesto, že jsem měla deštník) a šlápla jsem do louže tak, že jsem měla celou botu naprosto nasáknutou, jsem si to užívala...možná to je proto, že pro mě déšť má hrozně hezkou symboliku...připadá mi, jako by se tím smývalo všechno to, co vás trápí atd...
Najednou mi přijde, jako bychom po tom dešti začínali všichni s novým a čistým štítem...A tak uprostřed toho, kdy okolo mě všichni spěchali, protože bylo už asi 8:05, jsem si já užívala toho deště a do školy jsem vešla sice uplně zmoklá, pozdě a byla mi zima, ale zato jsem měla hřejivý pocit pohody...
Žádné komentáře:
Okomentovat