Believe me or not, I´m so happy!!!

Asi poslední dva týdny se cítím na vrcholu blaha...Mám pocit, že mi nic nechybí...Možná to bude znít jako rouhání, ale já ten pocit opravdu mám, vlastně ani nevím proč, nic zvláštního se neděje...Ale jsou tu věci, které mi dodávají neustálého optimismu...

je to třeba vědomí, že ani ne za měsíc budou prázdniny a já je strávím doufejme jako vždy příjemně...

je to plná miska jahod s cukrem, kterou jsem právě snědla...

jsou to naprosto nový a závažný zjištění-jako třeba to, že podle čar na cédéčku zespoda poznáte, kolik tam je místa-dík Kubo:)...

je to knížka od Fulghuma jménem Ach jo, kterou jsem si dnes četla při zemáku a dostávala z ní nezadržitelné záchvaty smíchu, zrovna když učitel mluvil o sklářských píscích a tím pádem mě nikdo nechápal...

je to naprosto trapná placka I´m bankrot koupená v Praze, když jsme šly z hospody, kterou nosím na tašce...

jsou to státnice, který jsem právě udělala, ale ještě nevim, k čemu mi vlastně budou:)...

je to igelitovej pytlík, kterej můžu nosit na hlavě a dělám si z něj závoj...

a jsou to mí kamarádi, se kterýma ty trapný věci můžu dělat a bavíme se tim...

a jsou tu další a další lidi, o kterých poslední dobou zjišťuju, že jsou naprosto skvělý a nechápu, že jsem si toho nevšimla dřív...

to je všechno, jenom chci říct, že se mám prostě skvěle a jsem za to vděčná...

děkuju, že jsem vám to mohla říct:)