Flirtoval se mnou Krteček:)

Ano, zvolila jsem chytrý reklamní tah, a to ten, nalákat co nejvíc čtenářů na lákavý novinový titulek...ale mě se tohle opravdu stalo, to je to nejlepší!

Tak už jsem konečně od neděle, 10-ti hodin večer doma! Byla jsem vážně dojatá, když jsem se musela se všema z práce rozloučit, nějak mi ty lidi přirostli k srdci...Bude mi chybět Zbyněk se svým: "Ahoj princezno!" a Verča, která ráčkovala a vůbec všichni...a pěkně dlouho taky neuslyšim: Hare Kršna, Hare Kršna, Kršna Kršna, Hare Hare...možná, že se mi časem začne stýskat i po tom, jak jsem musela babičce všechno dvakrát opakovat, ale to nevim:)...No a to, co mi chybí už teď, je to kulturní vyžití...Ale to, že jsem se konečně vzdálila těm otravnejm turistům a davům lidí, co si vzájemně šlapou na hlavu, je úžasnej pocit!

Ale i přesto, že jsem se musela se všema rozloučit, byl můj poslední den v práci super...rozhodla jsem se totiž, že přečtu knihu od Ireny Douskové:Oněgin byl Rusák a měla jsem na to jen ten poslední den...ale věřte mi nebo ne, já tu knihu zvládla přečíst a to měla 258 stran-slovy dvěstěpadesátosm-ale byla vážně skvělá...Až mi to bylo trapný, protože jsem prostě celou směnu nedělala nic jinýho než četla a ještě si za to nechala platit...Takže celkově můj výkon za tenhle rok jsou 4 knihy-dvě povídkový, Putování mořského koně a ta za poslední den:)

Ale konečně, co znamená ten nadpis...po Celetný-což je ta ulice, kde jsem pracovala-chodil nějakej kluk v kostýmu Krtečka a lidi se s nim fotili...no a já jsem samozřejmě nemohla chybět...A když jsem se s tim klukem-Krtečkem šla vyfotit, tak jsem se s nim dala do řeči a zeptala se ho, jestli mu v tom není horko...A on mi uplně vážně navrhnul, ať si k němu vlezu a vyzkoušim to a pak mě ještě 2 dny pronásledoval-což mu v tom kostýmu dost dobře nešlo:) No, byl sice neodolatelnej, ale kdo ví, kdo byl uvnitř...Takže ekurze do útrob Krtečka se nekonala:)

P.S. fotky budou, ale nějak se nám posral počítač, takže snad zítra...to je tak smutný!!!