Tento týden...

...jsem toho zažila opravdu hodně. Moje první hodina doučování, která byla dost žalostná, protože tomu klukovi (Michal, 16, v prváku na průmce, blonďatý melíry a divný fousky na bradě) to fakt nejde a nezvládá ani říct, kde bydlí-takže musíme začít naprosto od základů-ještě že mám na to ty státnice:) A já se zase děsně zamotala do vysvětlování a říkala mu kraviny, za který jsem se zase hned omlouvala:)

Kamarádka Jolča, která jela do Prahy na konkurz do České miss a nevybrali jí, přestože za ní všichni ze štábu chodili a říkali jí, jak je úžasná, milá, sympatická, přirozená a chytrá...Nakonec tam jsou typicky zase pipiny, který maj v hlavě seno a chovaj se děsně namyšleně. Je to prostě hnusná komerce. A to už jsme si plánovaly, jak pojedem Jolče fandit na finále:)

Vánoční dárky, který jsem zvládla nakoupit, mám ze všech hroznou radost, protože jsou vtipný a nápaditý a hlavně už mi chyběj jenom 2-a to už mám dokonce i představu, co koupím:)

Ale hlavně, a to je teď nejdůležitější-zítra vánoční divadlo-Jak Trautenberk hledal nebeské království. Hrajeme to s mládeží ve sboru, já dělám vypravěče, vymyslel to Martin, je to vtipný(podle názvu jste jistě pochopili, že to bude stylizovaný do Krkonošskejch pohádek), ale cvičili jsme to jen jednou, a to včera, takže to bude určitě super:) Juchů...tak to jen tak, abyste neřekli, že vůbec nevíte, co dělám:)