Začíná mi zcela nový a bezstarostný život. Zbavila jsem se jí, pořád mi zalézala pod nehty a vnucovala se mi. Prý, že jí budu pořád potřebovat, a že si na ní jednou vzpomenu. Že bez ní si ani nekoupím rohlíky. Tvářila se mocně a panovačně, myslela si, že jí nedokážu opustit, že spolu zestárneme a zůstaneme navždy. Trýznila mě, ubližovala mi, nerozuměla jsem tomu, proč se chová tak divně, jako by byla snad i z jiné planety. Nutili mě se s ní přesto přátelit a hodnotili neustále vřelost našeho vztahu. Neměly jsme si co říct, přesto se mi pořád vnucovala a ztrpčovala mi život. Ale mezi námi je absolutní konec, už jí nebudu poslouchat, nebudu se snažit pochopit její chování, protože je to už úplně jedno, najdu si jiné přátele!Navždy před tebou uzavírám své srdce, odvracím od tebe zrak.
Chacha, jak trapně jsi se mýlila, MATEMATIKO! Už se nevracej!Tak a teď mluv!
(Dnes jsem absolvovala poslední písemku z matematiky v životě, to znamená, že si Brát může vykládat co chce a mě může bejt jedno, že to nechápu, protože už se to nikdy nebudu muset učit!)
Žádné komentáře:
Okomentovat