Divadlo trochu jinak, aneb autobusové drama

Dnešní den lidé slaví různě, většinou tak, že se opijí. Já jsem jela do divadla, zpestřit si život nějakým tím kulturním zážitkem, přesněji hrou Cyrano z Bergeraku. Nikdo by nečekal, že dnes nějaké drama dokonce zažiji na vlastní kůži.

Následující události se odehrály tak rychle, že vás aspoň nebudou při popisu nudit.
18:45 výstup z autobusu a potkání se s Kubou Plachým
18:52 zjištění před budovou divadla, že nemám peněženku a zapomněla ji v autobuse a dramatický výstup-telefonát mamce, která můj problém překládá do angličtiny, protože se nachází na hodině konverzace
18:53 mobilizuje se švagr mamčiné známé, který pracuje u Orlobusu-volá svým spolupracovníkům a zároveň je v divadle (kde bych už mimochodem seděla taky, kdybych nebyla debil)
18:55 dobíhám zpět na zastávku a bavím Kubu Plachého svou demencí
19:07 půlka zastávky už ví, že jsem ztratila peneženku, čekám na autobus, který má přijet a je to ten samý, kde jsem peněženku nechala
19:08 řidič už byl telefonicky obeznámen s problémem, všichni účastníci jízdy dobrovolně po mé scéně lezou po kolenou v autobuse a hledají peněženku, přestože to před nimi už udělal řidič a nic nenašel
19:06 má histerie vzrůstá, protože peněženka zmizela
19:07 řidič už má kvůli mě zpoždění, ale netroufá si to říct, volá mi mamka s tím, že k nám domů přišla paní s lístečkem obsahující číslo na nálezkyni mé peněženky
19:10 loučím se s účastníky autobusu a řidičem
19:12 volám paní nálezkyni a 220krát jí do telefonu děkuju za nález a dáváme si sraz u drogerie Teta
19:15-19:35 přešlapování na smluveném místě a popotahování si punčocháčů, které mi při histerickém běhu sjely až ke kolenům-ovšem ne obrazně, nýbrž naprosto doslova-dokonce i s kalhotkami
19:40 setkání s paní nálezkyní, přemlouvání jí, aby si vzala nálezné, následné loučení a 350té děkování plus příběh o mobilizaci její kamarádky, která bydlí nedaleko nás a byla donucena k nám běžet předat zprávu o šťastném nalezení peněženky

Nakonec bych ráda vzkázala všem, kdo byl do problému zapojen, že už je vše v pořádku a děkuji za týmovou práci. Tak zase příště, ale to už s někým jiným:)