Jste to, co jíte!

Před pár hodinami jsem se navrátila z asi 3 km vzdálené vesničky Libchyně, kde jsem byla na chatě mé kamarádky Adély. Program našeho 3-denního pobytu probíhal tak, že jsme ve středu večer přijely na kolech na chatu, spořádaly jsme připravené chlebíčky od Adélčiny babičky, popovídaly si s dědou v trenýrkách (já ty chlapy fakt nechápu:) a šly si v 8 hodin večer lehnout do obrovské postele, zastlaly se péřovými dekami a v této činnosti pokračovaly celé další dva dny s pauzami na jídlo.

Jediný pohyb, který jsme za celou tu dobu měly bylo z postele ke stolu a na záchod, na zahradu, kde jsme se také válely, na půdu (kde jsme si vyhrabaly barbíny a sehrály s nimi erotickou scénku), po vesnici, na cestu k autíčku Family Frost, abychom si koupily zmrzlinu, do 100 metrů vzdáleného lesa (na asi 10 minutovou procházku, protože nás to brzy přestalo bavit) a naposledy na kole z kopce domů.

Neuvěřitelná dovolená, při které jsme zkonzumovaly: smažený sýr, chleby se sádlem, houbovou nádivku, zmiňované chlebíčky, topinky, jablečné buchty a mnoho dalšího. Paní Kateřina Cajthamlová by z nás opravdu radost neměla, ale my jsme si to nehorázně užily!
Na to, aby jste mi začali závidět, to stačí, ne?:)

můj noční spartakiádní úbor, který mi Adélka vyhrabala ze skříně

naše království

nevinný začátek našeho hraní, aneb: "Takhle to vždycky začíná!"

začíná přituhovat

milenec ve skříni

Více mnohem horších nemravným Barbie fotek najdete tady, je to už silná káva na můj blog:)