Pondělí 9.3.2009 se zapsalo do mých osobních dějin, do žebříčku "the most exciting evenings". Po 8 letech obdivování Sluhy dvou pánů a asi 10 letech obdivování Miroslava Donutila jsem tuto hru konečně viděla na vlastní oči.
Umím vyjmenovat veškeré repliky zpaměti a v případě nemoci některého z herců bych byla ochotná okamžitě zaskočit.
Můžete si říct, že v případě, když přesně víte, co bude následovat, jsem si nemohla divadlo dostatečně užít, ale opak je pravdou.
Vyrazila jsem si ve svém novém slušivém jarním oblečení do mrazivého pršavého večera, což už samo o sobě bylo velmi vzrušující a plná očekávání dorazila před Stavovské divadlo, kam mi za chvíli přišla naproti i krásně oblečená Venďa s cestovním batohem na zádech:)
Byly jsme uvedeny na svá místa na galerii za 50kč na stání a bylo nám řečeno, že pokud po začátku zůstanou některá místa volná, můžeme si sednout. K našemu štěstí zůstala volná hned 3 místa vedle sebe a ani při posledním zazvonění se nezdálo, že by se k nim někdo hlásil, a tak jsme si je přivlastnily.
Měly jsme tím pádem naprosto fenomenální výhled, Miroslav Donutil nezklamal, dokázal využít každé situace a improvizovat, vtipy i po dvousté byly vtipné a publikum propukalo v záchvaty, růžový pudlik putoval publikem až na první balkon, kůrku od chleba dostala slečna v první řadě jako suvenýr, děkovačka byla nekonečná a my o přestávce mohly obdivovat úžasnou architekturu divadla.
Byl to jednoduše báječný večer!
Žádné komentáře:
Okomentovat