Malá úvaha...

Říká se, že to, co v životě prožíváme, se promítá do našich snů. Je to celkem logické a u mě tomu tak je. Až na nějaké menší odchylky. Jako třeba před dvěma dny...
Vzbudila jsem se nad ránem spocená a lapala jsem po vzduchu. Pocit, že se dusím, jsem za chvíli překonala a opět jsem upadla teď už do bezesného spánku.
Možná budete očekávat, že se mi zdálo, že se třeba topím, nebo že dýchám velice řídký vzduch na vrcholu Mount Everestu (což je u mě opravdu nepravděpodobná situace), nebo že mě škrtí hnusný ruský mafián a k tomu mi dýchá do obličeje svým smrdutým dechem, prosyceným vodkou a levnými cigaretami.
Samá voda!
Mně se zdálo, že jsem si strčila do nosu tampon, ten mi ucpal dýchací cesty a já se začala dávit.
Tak.