Pastvičák je otázka každýho věc

Juchů...jsem zpátky! Cítím na sebe obrovskou hrdost a musím se pochválit...právě jsem totiž včera úspěšně udělala státnice z angličtiny! Člověk se občas musí pochlubit...
Slíbila jsem napsat sem nějaké informace o našem báječném cyklisťáku:) budu se snažit být stručná a psát v bodech...
Takže, najeli jsme skoro 300 km a všichni nás sice utvrzovali v tom, že to bude samá rovinka, ale mě teda přišlo, že jezdíme pořád z kopce a do kopce...ale zvládla jsem to i já, takže zas tak hrozný to nebylo...ale v jednom 9-ti kilometrovym kopci ve 30-ti stupňovym vedru jsem myslela, že zabiju vážně každýho, kdo se na mě jenom podívá...
taky jsme neustále jedli a jedli, aby jsme zlikvidovali všechny zásoby z domova a bylo to tak tragický, že poslední den si Marťa musela dát sýr se salámem:)
zažili jsme tam naprosto úžasnou vesnickou diskotéku, kde se náš třídní celkem dost slušně ztřískal a pak cestou zpátky z hospody jel na kole, narazil do stromu a sedřel si levou část obličeje...nejlepší na tom všem bylo, že dělal další týden přísedícího na maturitách...zajímalo by mě, jak odpovídal na všetečné otázky, kde ke zranění přišel-chich...
Nikdy taky nezapomenu na mytí a holení si nohou v rybníce, kadibudky a na to, jak nám kapři jedli rohlík z prstů na nohou:)
navíc tam měli nejlepší názvy vesnic na světě:polipsy, zdebuzeves, vidlák, pivnisko, prostřední ves atd:)...
jo, a taky jsem tam získala mírný odpor ke slovním spojením: "do sedel!", hustníček a orientační běh...-při orientačním běhu jsem se totiž ztratila a v hustníčku jsem měla za úkol hledat značku , kterou jsem hledala asi hodinu a nadávala jsem sprostě na celej les...polechtala jsem si ego tím, že jsem hrála u táboráku na kytaru a myslim, že mi to docela šlo:)
Nemá cenu popisovat tady detaily, nebo všechny zážitky, takže to shrnu prostě tak, že to bylo naprosto úžasný a byla to jedna z nejskvělejších akcí, na kterejch sem byla...:)